Pravidlem pro všechny doby trvání lidského světa od konce prvobytně pospolné společnosti až do tohoto nejpokrokovějšího a nejdokonalejšího počátku třetího tisíciletí dle Juliánského kalendáře je tzv. rovnost. Jen ona určuje, kdo komu bude neomezeně poroučet, kdo koho bude bezpodmínečně poslouchat. Přesně vymezené vztahy mezi těmito vskutku rovnými tábory udává výše peněz. Za více zlaťáků více zbraní, více moci, více vypasených krav tam - méně obrany, méně svobody, více bezdomovců onde.
Kdo z nás Čechů by neznal pohádku o Císařově pekaři a Pekařově císaři? Lehce kousavým způsobem snažila se přiblížit dobu jednoho Habsburka na českém královském trůně. Onu dobu Rudolfa II. dnes známe jako rudolfínskou. Tenkrát se tam blýskla hrstka vyvolených. Muselo jich být jen pár, poněvadž při následné dělbě kořisti se podstatně snižuje výdělek s nárůstem počtu účastníků zpronevěry. Čím se třída hrabošů kolem trochu potřeštěného krále lišila od dnešní vlády páně Topolánkově? Jakých odlišností shledáváme mezi Rudolfem, když dohopsal k Brandejsu nevěda už o účelu výletu, ohrazuje se na příliš vlezlého osobního sluhu: „Nešahej na nás!, nejsme leckdo!,“ a Klausem z 9. 1. 2008 při návštěvě v klubu „senátorů“ (z latinského senex - starý) za SNK a KOD, kam omylem dorazil o 15 minut dříve: „Jsme sem přijeli příliš brzy, no to je chyba!“ Zřejmě však myslel: „Jsme zvyklí na okázalé uvítání, nejsme žádný hej nebo počkej!“? Jan Werich, hlavní herecké ztvárnění pekaře i císaře, řekl někdy jindy a někde jinde: Arogance je parukou k zakrytí duševní pleše.
Odezvu opět hledejme v tom filmu. Král Rudolf odešel vstříc k historickému znemožnění, stejně tak musí odejít i president Klaus. Mimochodem výraz „president“ je převzat z latiny a znamená „předseda“. Stejně tak mnoho dalších slov zní v uších jistého počtu čecháčků lépe oproti mateřštině. Dávají tak najevo, jak se v podstatě za rodnou řeč stydí. Dost „našinců“ dnes rádo nově hází do svého projevu hlavně ostrovní angličtinu (slepence germánštiny a románštiny) v domnění povýšení své osoby. Leč tímto způsobem ponižují kromě sebe ještě český jazyk.
Co na to ministr (opět latina - v překladu „pomocník“) Lang? Omlouvám se, Langer: „I svoboda má své zákonné hranice a bez odpovědnosti nemůže být svobody. Proto jsem řezal 21. 12. 2007 hraniční závoru a hovořil do televizních kamer, abych bezprostředně zviditelnil tento počin.“ Nechtěl snad říci: „Dnes byly závory obzvláště řezatelné!“? Slova nepochybně našeptaná dvorním astrologem Miroslavem Kalouskem, jenž nakládá s českým národním pokladem vskutku znamenitě: státní dluh vzrostl do astronomické výše. Nyní se už Český stát (chcete-li latinský výraz, tak „republika“) může nadechnout k poslednímu kroku - zániku. Naše malá země se bez přirozené ochrany tímto vstupem do tzv. šengenského prostoru rozpustí jako kostka cukru v šálku kávy. Lang, tedy Langer dosáhl svého; za jistě zaslouženou mzdu od daňových poplatníků provedl vše, aby pro svou kapsu vydělal co nejvíce. Teď už žádné zločince, tedy ani současné nemravné politiky nikdo nedohoní. V klidu se seberou a odletí ke všem čertům, např. na Bahamy a jiná daňově výhodná území pro zlořády prvního řádu. Na hranicích žádná ostraha už není, nemůže je tedy nikdo zastavit.
Co na to magister Kelley? Dostal úkol či spíše rozkaz oživit Golema - přeneseně „první“ (latinsky „premiér“) Topolánek za každou cenu postavit obludu do Brdských hor - obrovský US radar. Jeho zdánlivým spolubojovníkem je Klvaňa čili maršál Russworm. Kolik jidášských grošů oba přijali od vládce světa Bushe z USA? O kolik peněz se přetahují?
Pokud to půjde podle pohádky, měli by všichni čtyři výtečníci zahynout na následky vlastního počínání a plánované peníze na stavbu smrtonosného Golema by měli uvědomělí spoluobčané využít patřičně a účelově ve prospěch České země, nikoliv ke zkáze. Jak této hádance přispěje dvorní lékař Julínek svými poplatky u lékařů, nelze vytušit, poněvadž ve filmu Martina Friče trhal bolavý zoubek panu králi, ale nedotrhal... Nebyl nakonec vyhozen?
Nám už zbývá jediná věc: pojmenovat tuto prapodivnou dobu zlovůle a bezohlednosti.
Publikováno s laskavým svolením autora....